Incipit Ordo Virtutum

Počíná Řád Cností

Patriarche et prophete
Qui sunt hi, qui ut nubes?

Patriarchové a proroci
Kdo jsou tyto, kteréž jako oblaka?

Virtutes
O antiqui sancti, quid admiramini in nobis?
Verbum dei clarescit in forma hominis,
et ideo fulgemus cum illo,
edificantes membra sui pulchri corporis.

Cnosti
Ó pradávní svatí, co úžasného v nás?
Slovo Boží zazářilo v podobě člověka
a proto svítíme jím,
povznášejíce údy jeho nádherného těla.

Patriarche et prophete
Nos sumus radices et vos rami,
fructus viventis oculi,
et nos umbra in illo fuimus.

Patriarchové a proroci
My jsme kořeny a vy větvoví,
ovoce oživující zrak,
a my stínem jemu jsme.

Querela Animarum in came positarum
O nos peregrine sumus.
Quid fecimus, ad peccata deviantes?
Filie Regis esse debuimus,
sed in umbram peccatorum cecidimus.
O vivens sol, porta nos in humeris tuis
in iustissimam hereditatem quam in Adam perdidimus!
O rex regum, in tuo proelio pugnamus.

Naříkající vtělené Duše
Ó ztracené jsme.
Co počít, ke hříchu svedené?
Dcery Krále jsme původem,
ale do stínů hříchů upadáme.
Ó živoucí slunce, přenes nás v objetí svém
k nejpravějšímu dědictví Adamem ztracenému!
Ó králi králů, v tvé bitvě bojujeme.

Felix Anima
O dulcis divinitas, et o suavis vita,
in qua perferam vestem preclaram,
illud accipiens quod perdidi in prima apparitione,
ad te suspiro, et omnes Virtutes invoco.

Šťastná Duše
Ó sladké božství, a ó půvabný živote,
v němž jsem byla zářivou čistotou oděna,
který jsem pošetile ztratila v prvním stavu,
po tobě vzdychám a všechny Cnosti volám.

Virtutes
O felix Anima, et o dulcis creatura dei,
que edificata es in profunda altitudine sapientie dei,
multum amas.

Cnosti
Ó šťastná Duše, a ó sladké stvoření Boží,
které zušlechtěno je vznešenou moudrostí Boží,
mnoho miluješ.

Felix Anima
O libenter veniam ad vos
ut prebeatis michi osculum cordis.

Šťastná Duše
Ó dovolte mi přijít k vám
a potěšte mne políbením srdce. 

Virtutes
Nos debemus militare tecum, o filia regis.

Cnosti
Musíme bojovat o tebe, ó dcero královská.

Sed, gravata, Anima conqueritur
O gravis labor, et o durum pondus
quod habeo in vesto huius vite,
quia nimis grave michi est contra carnem pugnare.

Leč, váhajíc, Duše hořekuje
Ó těžká práce, a ó obtížné břímě,
když oděna jsem šatem života,
protože příliš těžké mi je s tělem zápasit.

Virtutes ad Animam illam
O Anima, voluntate dei constituta,
et o felix instrumentum, quare tam flebilis es
contra hoc quod deus contrivit in virginea natura?
Tu debes in nobis superare diabolum.

Cnosti k duši té
Ó Duše, vůlí Boží stvořená,
a ó šťastný nástroji, proč jsi tak uplakaná,
před Bohem zraněna v panenské přirozenosti?
Musíš s námi překonat ďábla.

Anima illa
Succurrite michi, adiuvando, ut possim stare!

Duše ta
Pomozte mi, povzbuďte, abych obstála.

Scientia Dei ad Animam illam
Vide quid illud sit quo es induta, filia salvationis
et esto stabilis, et numquam cades.

Poznání Boha k Duši té
Pohleď na roucho, jímž jsi oděna, dcero spásy,
a pevně vytrvej, a nikdy nepodlehneš.

Infelix, Anima
O nescio quid faciam,
aut ubi fugiam!
O ve michi, non possum perficere
hoc quod sum induta.
Certe illud volo abicere!

Duše nešťastně
Ó nevím, co si počít,
ani kam se utéci!
Ó běda mi, nemohu dostát dokonalému rouchu,
kterým jsem oděna.
Jistě bych jej měla odložit!

Virtutes
O infelix conscientia,
o misera Anima,
quare abscondis faciem tuam coram creatore tuo?

Cnosti
Ó nešťastné svědomí,
ó nebohá Duše,
proč skrýváš tvář svou před Stvořitelem svým?

Scientia Dei
Tu nescis, nec vides, nec sapis illum qui te constituit.

Poznání Boha
Nevíš, nevidíš, necítíš, kdo tě stvořil.

Anima illa
Deus creavit mundum:
non facio illi iniuriam
sed volo uti illo!

Duše ta
Bůh stvořil svět:
by povstala ta nepravost
není však vůle jeho!

Strepitus Diaboli ad Animam illam
Fatue, fatue quid prodest tibi laborare?
Respice mundum, et amplectetur te magno honore.

Křik Ďáblův k Duši té
Hloupá, hloupá, které prospěšné tobě úsilí?
Hleď si světa a zahrne tě velikou úctou.

Virtutes
O plangens vox est hec maximi doloris!
Ach, ach, quedam mirabilis victoria
in mirabili desiderio dei surrexit,
in qua delectatio camis se latenter abscondit,
heu, heu, ubi voluntas crimina nescivit
et ubi desiderium hominis lasciviam fugit.
Luge, luge ergo in his, Innocentia,
que in pudore bono integritatem non amisisti,
et que avariciam gutturis
antiqui serpentis ibi non devorasti.

Cnosti
Ó pláč je tím největším pokáním!
Ach, ach, jistě zázračné vítězství
se pozvedá již v zázračné touze po Bohu,
v jejíž jemné chuti skryto tajemství,
och, och, kde dobrá vůle obviňuje neznalost
a kde touha odmítá svéhlavost.
Truchli, truchli tedy pro ni, Nevinnost,
jež dobře sluší nepoškozené bezúhonnosti,
a kterou nenasytnost
starého hada nepohltí.

Diabolus
Que est hec Potestas, quod nullus sit preter deum?
Ego autem dico,
qui voluerit me et voluntatem meam sequi,
dabo illi omnia.
Tu vero, tuis sequacibus nichil habes quod dare possis,
quia etiam vos omnes nescitis quid sitis.

Ďábel
Jaká to je Moc, která nicotná je před Bohem?
Já ale říkám,
kdo následuje mne  a koná moji vůli,
podřídím mu všechno.
Ty vpravdě svým následovníkům nic nedáváš,
protože s tebou stále všichni po něčem touží.

Humilitas
Ego cum meis sodalibus bene scio
quod tu es ille antiquus dracho
qui super summum volare voluisti -
sed ipse deus in abyssum proiecit te.

Pokora
Já a mé družky dobře víme,
že jsi ten starý drak,
který chce létat nade vším –
jenže sám Bůh tě svrhl do propasti.

Virtutes
Nos autem omnes in excelsis habitamus.

Cnosti
My ale všechny ve výsostech přebýváme.

Humilitas
Ego, Humilitas, regina Virtutum, dico:
venite ad me, Virtutes, et enutriam vos
ad requirendam perditam dragmam
et ad coronandum in perseverantia felicem.

Pokora
Já, Pokora, královna Cností, říkám:
přijďte ke mně, Cnosti, a vytříbím vás
k hledání ztracené drachmy
a ke korunovaci  trvalým štěstím.

Virtutes
O gloriosa regina, et O suavissima mediatrix,
libenter venimus.

Cnosti
Ó přeslavná královno, a ó ochotná zprostředkovatelko,
radostně jdeme.

Humilitas
Ideo, dilectissime filie,
teneo vos in regali talamo.

Pokora
Nuže, milované dcery,
uchráním vás v královském rouchu.

Karitas
Ego Karitas, flos amabilis –
venite ad me, Virtutes, et perducam vos
in candidam lucem floris virge.

Milosrdnost
Jsem Milosrdnost, květ laskavý –
pojďte ke mně, Cnosti, a uvedu vás
do zářivého jasu kvetoucí ratolesti.

Virtutes
O dilectissime flos,
ardenti desiderio currimus ad te.

Cnosti
Ó předrahá květino,
planouce touhou chvátáme k tobě.

Timor Dei
Timor Dei, vos felicissimas filis preparo
ut inspiciatis in deum vivum et non pereatis.

Bázeň Boží
Bázeň Boží vás přešťastné dcery připraví
k uchování v Božím životě a neklesnete.

Virtutes
O Timor, valde utilis es nobis:
habemus enim perfectum studium
numquam a te separari.

Cnosti
Ó Bázni, velice prospěšná jsi nám:
jsme odhodlány zcela dokonale usilovat
nikdy se ti nevzdálit

Diabolus
Euge! euge! quis est tantus timor?
et quis est tantus amor?
Ubi est pugnator, et ubi est remunerator?
Vos nescitis quid colitis.

Ďábel
Skvělé! Skvělé! Nač je taková bázeň?
A nač je taková láska?
Kde je bojovník a kde ten, kdo dá odměnu?
Nevíte, co uctíváte.

Virtutes
Tu autem exterritus es per summum iudicem,
quia, inflatus superbia, mersus es in gehennam.

Cnosti
Ty zato hrozíš se posledního Soudu,
protože, nafouklý pýchou, svržen byls do Gehenna.

Obedientia
Ego lucida Obedientia –
venite ad me, pulcherrime filie, et reducam vos
ad patriam et ad osculum regis.

Poslušnost
Jsem povolná Poslušnost –
pojďte ke mně, milé dcery, a navrátím vás
k domovu a k polibku krále.

Virtutes
O dulcissima vocatrix,
nos decet in magno studio pervenire ad te.

Cnosti
Ó přesladké volání,
těší nás s velikou snahou jít za tebou.

Fides
Ego Fides, speculum vite:
venerables filie, venite ad me
et ostendo vobis fontem salientem.

Víra
Jsem Víra, zrcadlo života:
ctihodné dcery, pojďte ke mně
a ukáži vám pramen tryskající.

Virtutes
O serena, speculata, habemus fiduciam
pervenire ad verum fontem per te.

Cnosti
Ó jasná, pozorná, pevná víro
pravé pravdy zdroj v tobě.

Spes
Ego sum dulcis conspectrix viventis oculi,
quam fallax torpor non decipit –
unde vos, o tenebre, non potestis me obnubilare.

Naděje
Já sladce vyhlížím živým zrakem,
který nezklame ochablostí –
který ty, ó temnoto, nemůžeš mi zkalit.

Virtutes
O vivens vita, et o suavis consolatrix,
tu mortifera mortis vincis
et vidente oculo clausuram celi aperis.

Cnosti
Ó živoucí živote, a ó vlídná útěcho,
ty vražednou smrt spoutáváš
a zjevuješ zraku závory nebes otevřené.

Castitas
O Virginitas, in regali thalamo stas.
O quam dulciter ardes in amplexibus regis,
cum te sol perfulget
ita quad nobilis flos tuus numquam cadet.
O virgo nobilis,
te numquam inveniet umbra in cadente flore!

Cudnost
Ó Panenství, v královském rouchu přetrváváš.
Ó jak sladce planeš v objetí krále,
záříš slunečním jasem,
vznešená květino, ty nikdy neuvadáš.
Ó panno ušlechtilá,
ty nikdy nepoznáš stín pádu květu!

Virtutes
Flos campi cadit vento, pluvia spargit eum.
O Virginitas,
tu permanes in symphoniis supernorum civium:
unde es suavis flos qui numquam aresces.

Cnosti
Květino v pláni větry bičované, dešti splavované.
Ó Panenství,
přetrváváš v nebeských symfoniích zrozená:
odtud je úchvatná květina, jež nikdy neusychá.

Innocentia
Fugite, oves, spurcicias Diaboli!

Nevinnost
Utečte, ovečky, zvrácenému Ďáblu!

Virtutes
Has te succurrente fugiemus.

Cnosti
Pod tvou ochranu se utíkáme.

Contemptus Mundi
Ego, Contemptus Mundi, sum candor vite.
O misera terre peregrinatio
in multis laboribus – te dimitto.
 O Virtutes, venite ad me
et ascendamus ad fontem vite!

Opovržení Světem
Já, Opovržení Světem, jsem čistý život.
Ó nešťastná hrůzo vyhnanství
v mnohém usilování – tebe opouštím.
Ó Cnosti, přistupte ke mně
a pozdvihněte se k prameni života!

Virtutes
O gloriosa domina,
tu semper habes certamina Christi,
o magna virtus, que mundum conculcas,
unde etiam victoriose in celo habitas.

Cnosti
Ó přeslavná paní,
ty spolehlivě vedeš k jistotě Krista,
ó veliká cnosti, svět odmítáš
a nyní vítězíš, přestože skryta zůstáváš.

Amor Celestis
Ego aurea porta in colo fixa sum:
qui per me transit
numquam amaram petulantiam in mente sua gustabit.

Láska Nebeská
Já zářivou branou do slávy stálé jsem:
kdo mnou prochází,
nikdy svévolnost nezakusí v mysli své.

Virtutes
O filia regis, tu semper es in amplexibus
quos mundus fugit.
O quam suavis est tua dilectio in summo deo!

Cnosti
Ó dcero královská, ty stále jsi v náručí,
v němž světu unikáš.
Ó jak překrásná je láska tvá k nejvyššímu Bohu! 

[Disciplina]
Ego sum amatrix simplicium morum
qui turpia opera nesciunt;
sed semper in regum regem aspicio
et amplector eum in honore altissimo.

Kázeň
Já zamilovala jsem si prosté chování,
které hanebné činy nezná;
leč neustále ke králi králů vzhlížím
a jeho chovám v úctě nejvyšší.

Virtutes
O tu angelica socia, tu es valde ornata
in regalibus nuptiis.

Cnosti
Ó andělská družko, jsi sličné roucho
ke svatbě královské.

Verecundia
Ego obtenebro et fugo atque conculco
omnes spurcicias Diaboli.

Zdrženlivost
Já zakrývám  a zaháním i odvrhuji
veškerou špinavost Ďábla.

Virtutes
Tu es in edificatione celestis Ierusalem,
florens in candidis liliis.

Cnosti
Jsi v povznesení nebeského Jeruzaléma,
vzkvétáš v přečistých liliích.

Misericordia
O quam amara est illa duricia
que non cedit in mentibus,
misericorditer dolori succurrens!
Ego autem omnibus dolentibus
manum porrigere volo.

Soucitnost
Ó jak hořký je ten závoj,
který nepřipouští v mysli
podporu soucitnou trpícím!
Já však všem sužovaným
ruce podávat chci.

Virtutes
O laudabilis mater peregrinorum,
tu semper erigis illos,
atque ungis pauperes et debiles.

Cnosti
Ó chvályhodná matko bloudících,
vždy pozvedáš
a pomazáváš nebohé a slabé.

Victoria
Ego Victoria velox et fortis pugnatrix sum –
in lapide pugno, serpentem antiquum conculco.

Vítězství
Já, Vítězství, rychlá a odvážná zápasnice jsem –
kameny bojuji, hada odvěkého odrážím.

Virtutes
O dulcissima bellatrix, in torrente fonte
qui absorbuit lupum rapacem –
o gloriosa coronata, nos libenter
militamus tecum contra illusorem hunc.

Cnosti
Ó přesladká bojovnice, v proudech pramene
která pohltí vlky nenasytné –
ó přeslavná korunovaná, jsme ochotné
vojsko tvé proti svůdcům.

Discretio
Ego Discretio sum lux et dispensatrix
omnium creaturarum,
indifferentia dei, uam Adam a se fugavit
per lasciviam morum.

Uvážlivost
Já, Uvážlivost, jsem světlo a průvodkyně
veškerému stvoření
vzdálenému Bohu, které Adam zavedl
lehkomyslným jednáním.

Virtutes
O pulcherrima mater, quam dulcis et quam suavis es,
quia nemo confunditur in te.

Cnosti
Ó predrahá matko, jak sladká a jak příjemná jsi,
protože nikdo není ztracen s tebou.

Pacientia
Ego sum columpna que molliri non potest,
quia fundamentum meum in deo est.

Trpělivost
Jsem opora, která se zhroutit nemůže,
protože základy mé v Bohu jsou.

Virtutes
O firma que stas in caverna petre,
et o gloriosa bellatrix que suffers omnia!

Cnosti
Ó jak pevně tkvíš v kamenných hlubinách
a ó přeslavná bojovnice, která přetrpíš vše!

Humilitas
O filie Israhel, sub arbore suscitavit vos deus,
unde in hoc tempore recordamini plantationis sae.
Gaudete ergo, filie Syon!

Pokora
Ó dcero Izraele, z pod kmene pozvednuta Bohem,
pamatuj, odkud jsi sem byla vštěpena.
Raduj se tedy, dcero Siónu!

Virtutes
Heu, heu, nos Virtutes plangamus et lugeamus,
quia ovis domini fugit vitam!

Cnosti
Běda, běda, my Cnosti, hořekujeme a naříkáme,
protože ovečka Pánova utíká životu!

Querela Anime penitentis et Virtutes invocantis
O vos regales Virtutes, quam speciose
et quam fulgentes estis in summo sole,
et quam dulcis est vestra mansio –
et ideo, o ve michi, quia a vobis fugi.

Naříkající Duše se kaje a Cnosti volá
Ó královské Cnosti, jak půvabné
a jak oslnivé jste v plném slunci,
a jak sladké je vaše postavení –
a proto, ó běda mi, že jsem vám vzdálená.

Virtutes
O fugitive, veni, veni ad nos, et deus suscipiet te.

Cnosti
Ó zatoulaná, pojď, pojď k nám, a Bůh přivítá tě.

Anima illa
Ach! ach! fervens dulcedo absorbuit me in peccatis,
et ideo non ausa sum intrare.

Duše ta
Ach! Ach! Vášnivá sladkost schvacuje mne v hříchu
a proto se nemohu odvážit přijít. 

Virtutes
Noli timere nec fugere,
quia pastor bonus querit in te perditam ovem suam.

Cnosti
Neboj se a neutíkej,
vždyť pastýř dobrý vyhlíží tě, ztracená ovečko jeho.

Anima illa
Nunc est michi necesse ut suscipiatis me,
quoniam in vulneribus feteo
quibus antiquus serpens me contaminavit.

Duše ta
Potřebuji teď, abyste mi pomohly,
protože zraněním
onoho starého hada jsem nakažena.

Virtutes
Curre ad nos, et sequere vestigia illa
in quibus numquam cades in societate nostra,
et deo curabit te.

Cnosti
Spěš za námi, a sleduj onu cestu,
z níž v naší společnosti nikdy nesejdeš,
a Bůh tě vyléčí.

Penitens Animo ad Virtutes
Ego peccator qui fugi vitam:
plenus ulceribus veniam ad vos,
ut prebeatis michi scutum redemptionis.
O tu omnis milicia regine,
et o vos, candida lilia ipsius, cum rosea purpura,
inclinate vos ad me,
quia peregrina a vobis exulavi,
et adiuvate me,
ut in sanguine filii dei possim surgere.

Kající se Duše ke Cnostem
Já hříšná, vzdálená životu:
plná boláků přicházím k vám
pro spásnou ochranu.
Ó ty, všeho vojska královno,
a ó vy, přečisté lilie, s růžemi purpurovými,
skloňte se ke mně,
protože odcizila jsem se vám vyhnáním,
a pomozte mi,
abych se v krvi Syna Božího směla pozdvednout. 

Virtutes
O Anima fugitiva, esto robusta,
et indue te arma lucis.

Cnosti
Ó Duše zatoulaná, buď silná,
a oblékni zbroj světla.

Anima illa
Et o vera medicina, Humilitas, prebe michi auxilium,
quia superbia in multis viciis fregit me,
multas cicatrices michi imponens.
Nunc fugio ad te, et ido suscipe me.

Duše ta
A ó pravý léku, Pokoro, posiluj mě,
protože pýcha v mnoha zlozvycích oslabuje mne,
mnoho šrámů mi způsobuje.
Teď utíkám se k tobě, a proto podpírej mne.

Humilitas
O omnes Virtutes, suscipite lugentem peccatorem,
in suis cicatricibus, propter vulnera Christi,
et perducite eum ad me.

Pokora
Ó všechny Cnosti, podpírejte naříkající hříšnici
v jejích zraněních, pro rány Kristovy,
a pozdvihněte ji ke mně.

Virtutes
Volumus te reducere et nolumus te deserere,
et omnis celestis milicia gaudet super te –
ergo decet nos in symphonia sonare.

Cnosti
Vítáme tě a nechceme tě opustit,
a celé nebeské vojsko se z tebe raduje –
nuže rozjásejme se v oslavné symfonii.

Humilitas
O misera filia, volo te amplecti,
quia magnus medicus dura et amara
propter te passus est.

Pokora
Ó nešťastná dcero, chci tě obejmout,
vždyť tolik tvrdý a hořký lék
pro tebe pokání je.

Virtutes
O vivens fons, quam magna est suavitas tua,
qui faciemn istorum in te non amisisti,
sed acute previdisti,
quomodo eos de angelico casu abstraheres
qui se estimabant illud habere
quod non licet sic stare;
unde gaude, filia Syon,
quia deus tibi multos reddit
quos serpens de te abscidere voluit,
qui nunc in maiori luce fulgent
quam prius illorum causa fuisset.

Cnosti
Ó života prameni, jak veliká je lahodnost tvá,
své k tobě vzhlížející nezatracuješ,
ale pronikavě předvídáš,
jak z andělského pádu vymaní se,
kdo svou pošetilost soudí sám,
když pozná své zakolísání;
proto se raduj, dcero Siónu,
vždyť Bůh sám vykoupil mnohé
které had srazil dolů,
kteří nyní ve větším světle září
než v kterém před tím byli.

Diabolus
Que es, aut unde venis?
Tu amplexata es me, et ego foras eduxi te.
Sed nunc in reversione tua confundis me –
ego autem pugna mea deiciam te!

Ďábel
Kdo jsi, či odkud pocházíš?
Bylas v mém náručí, a odváděl jsem tě.
Leč nyní navracíš se vzdorujíc mi –
já však úderem svým srazím tě!

Penitens Anima
Ego omnes vias meas malas esse cognovi,
et ideo fugi a te.
Modo autem, o illusor, pugno contra te.
Inde tu, o regina Humilitas, 
tuo medicamine adiuva me!

Kající se Duše
Všechny své cesty nedobrými shledávám,
a proto prchám od tebe.
Teď naopak, ó podvodníku, bojuji proti tobě. 
Proto, ó královno Pokoro,
tvůj lék pomáhej mi!

Humilitas ad Victoriam
O Victoria, que istum in cela superasti,
curre cum militibus tuis
et omnes ligate Diabolum hunc!

Pokora k Vítězství
Ó Vítězství, které skrytě přicházíš,
spěš s vojskem svým
a všichni ďábla spoutejme!

Victoria ad Virtutes
O fortissimi et gloriosissimi milites, venite,
et adiuvate me istum fallacem vincere.

Vítězství ke Cnostem
Ó mocná a přeslavná vojska, pojďte
a pomozte mi toho lháře porazit.

Virtutes
O dulcissima bellatrix, in torrente fonte
qui absorbuit lupum rapacem –
o gloriosa coronata, nos libenter
militamus tecum contra illusorem hunc.

Cnosti
Ó sladká bojovnice, v proudech pramene,
jenž pohlcuje vlky nenasytné –
ó přeslavná korunovaná, my rády
bojujeme s tebou proti podvodníku tomu.

Humilitas
Ligate ergo istum, o Virtutes preclare!

Pokora
Spoutejme ho tedy, ó Cnosti přejasné!

Virtutes
O regina nostra, tibi parebimus,
et precepta tua in omnibus adimplebimus.

Cnosti
Ó královno naše, tobě náležíme
a podřizujeme se ti plně ve všem.

Victoria
Gaudete, a socii, quia antiquus serpens ligatus est!

Vítězství
Radujme se, družky, protože starý had spoután je!

Virtutes
Laus tibi, Christe, rex angelorum!

Cnosti
Chvála tobě, Kriste, králi andělů!

Castitas
In mente altissimi o Satana, caput tuum conculcavi,
et in virginea forma dulce miraculum colui,
ubi filius dei venit in mundum;
unde deiectus es in omnibus spoliis tuis,
et nunc gaudeant omnes qui habitant in celis,
quia venter tuus confusus est.

Cudnost
Soud nejvyšší, ó Satane, hlavu tvou rozdrtí,
a v panenských tvarech sladký zázrak ožije,
když Syn Boží přijde do světa;
aby očistil jej od mnohé zkázy tvé,
a nyní radují se všichni, kteří přebývají v nebesích,
protože nitro tvé zmatené je.

Diabolus
Tu nescis quid colis,
quia venter tuus vacuus est 
pulchra forma de viro sumpta –
ubi transis preceptum
quod deus in suavi copula precepit;
unde nescis quid sis!

Ďábel
Nevíš, co pleteš,
protože nitro tvoje prázdná je
krásná forma z muže vzatá –
odsud přestoupení příkazu,
jež Bůh v sladkém spojení předvídal;
takže nechápeš ani, čím jsi!

Castitas
Quomodo posset me hoc tangere
quod tua suggestio polluit per immundiciam incestus?
Unum virum protuli, qui genus humanum
ad se congregat contra te; per nativitatem suam.

Cudnost
Jak může se mne toto týkat,
tvé naléhání když způsobilo nečisté zneuctění?
Silou vlastní člověku, tou se rod lidský
pozvedá proti tobě, přirozeností svou.

Virtutes
O deus, quis es tu, qui in temet ipso
hoc magnum consilium habuisti,
quod destruxit infernalem haustum
in publicanis et peccatoribus,
qui nunc lucent in superna bonitate!
Unde, O rex, laus sit tibi.
O pater omnipotens,
ex te fluit fons in igneo amore,
perduc filios tuos in rectum ventum velorum aquarum,
ita ut et nos eos hoc modo perducamus
in celestem Ierusalem.

Cnosti [Pokora]
Ó Bože, který jsi, jenž sám
tak velikým soudem vládneš,
že maří pekelné spády
v celnících a hříšnících,
takže nyní září vznešeným dobrem!
Proto, Ó Králi, chvála Tobě.
Ó Otče všemohoucí, 
z Tebe vyvěrají prameny horoucí lásky,
vedeš syny své  přímým větrem na plavbě vodami,
takže také nás takto přivádíš
do nebeského Jeruzaléma.

 
In principio omnes creature viruerunt,
in medio flores floruerunt;
postea viriditas descendit.
Et istud vir proeliator vidit et dixit:
Hoc scio, sed aureus numerus nondum est plenus.
Tu ergo, patemum speculum aspice:
in corpore meo fatigationem sustineo,
parvuli etiam mei deficiunt.
Nunc memor esto, quod plenitudo 
que in primo facta est arescere non debuit,
et tunc te habuisti
quod oculus tuus numquam cederet
usque dum corpus meum videres
plenum gemmarum.
Nam me fatigat quod omnia membra mea
in irrisionem vadunt.
Pater, vide, vulnera mea tibi ostendo.

Ergo nunc, omnes homines,
genua vestra ad patrem vestrum flectite,
ut vobis manum suam porrigat.

Cnosti a Duše
Na počátku se celé stvoření svěže zelenalo,
uprostřed květů vzkvétalo;
později zeleň uvadla.
A onen bojovník shlédl a pravil:
Vím to, však zlatý počet dosud není naplněn.
Ty tedy, otcův obraze, pohleď:
v těle svém slabost snáším,
malost má dokonce umírá.
Nyní pomni, že plnost 
prvního bytí vyschnout nemusí,
a ty sám se snaž,
abys zrak svůj nikdy nesklonil,
dokud tělo mé nespatříš
plné drahokamů.
Však trýzní mne, že všechny údy mé
jsou vysmívány.
Otče, pohleď, rány své Tobě ukazuji.

Nuže nyní, všichni lidé,
kolena svá k Otci svému skloňte,
k vám náruč svoji otevírá.